Endometrióza je odvozena od slova endometrium, latinského  názvu pro děložní výstelku. Při endometrióze se částečky endometria nacházejí i mimo děložní dutinu. Nejčastěji jsou  rozptýlené v oblasti malé pánve, ale mohou se vyskytovat  i na vzdálenějších orgánech. Tento stav je nejčastějším  gynekologickým onemocněním v reprodukčním věku ženy.

Mnoho žen s endometriózou se potýká s bolestí, která může narušovat jejich každodenní aktivity a mít tak negativní dopad na profesní i osobní život. Často si však tyto ženy neuvědomují, že jejich bolest může být způsobena právě tímto onemocněním.

Tato ložiska reagují stejně jako děložní sliznice na hladiny pohlavních hormonů a v době menstruace zde dochází ke krvácení, na které okolní tkáň reaguje zánětem a srůsty, případně tvorbou cyst. Výskyt endo- metriózy je vázán na přítomnost menstruace, proto jí netrpí dívky před pubertou, ženy v menopauze ani v těhotenství. Podle výskytu ložisek existují čtyři nejčastější typy endometriózy:

1. Ložiska na pobřišnici jsou viditelná v podobě až několik milimetrů velkých skvrn červené, modré nebo bílé barvy podle toho, v jakém vývojovém stadiu se endometrióza nachází. Okolní tkáň reaguje na krvácení zánětem a poté se hojí jizvou.

2. Ložiska na vaječníku vypadají podobně jako na pobřišnici, ale mohou se zanořovat i do hloubky vaječníku, kde vytvářejí cysty s nahnědlou tekutinou.

3. Ložiska na přepážce mezi pochvou a konečníkem, kde se zvýšenou tvorbou vaziva a hladké svaloviny v okolí endometriálních žlázek vytvářejí vazivové uzlíky. Ty jsou často i mezi dělohou a pánevními kostmi. Tento typ téměř nepodléhá změnám menstruačního cyklu, ale je charakterizován trvalou a silnou bolestí.

4. Ložiska uvnitř děložní svaloviny obvykle doprovází výskyt ložisek na pobřišnici a/nebo výskyt myomů (nezhoubných svalových nádorů na děloze). Kromě typických endometriálních příznaků se tato forma projevuje zvětšenou dělohou a zvýšeným děložním krvácením.

Jaké jsou příčiny?

Jednoznačná příčina vzniku endometriózy není jasná. Základní podmínkou je přítomnost menstruace. Další podmínkou je zvýšená hladina ženského hormonu estrogenu. Endometriózou trpí častěji ženy se silnou menstruací trvající déle jak sedm dní a opakující se v kratších intervalech, než je obvyklé.

Svoji roli hrají též imunologické procesy. U žen s endometriózou se předpokládá snížený typ buněčné imunity, takže imunitní buňky nezabrání částečkám endometria v tom, aby se zahnízdily na místech, kde nemají být. Velkou roli hraje i dědičnost. V každém případě se jedná o onemocnění, které vzniká kombinací několika z výše uvedených faktorů. Udává se, že vliv mohou mít i toxické látky z prostředí.

Příznaky a komplikace

Nejčastějším příznakem je bolest: bolest při menstruaci, která bývá doprovázena velkou únavou, často i nevolností, zvracením a průjmy. Dále dlouhotrvající bolest v podbřišku a bolestivý pohlavní styk či krev v moči nebo i ve stolici. Neplodnost je závažným důsledkem této nemoci, až 50 % žen s endometriózou je neplodných. Nejčastější příčinou neplodnosti jsou srůsty v oblasti malé pánve.

Deprese sice není specifickým příznakem endometriózy, ale vzhledem k povaze onemocnění ji doprovází poměrně často. Endometrióza je chronická, velmi nepříjemná a bolestivá nemoc, která je navíc u části žen spojena s obavami, zda budou vůbec schopné otěhotnět. Dlouhodobý stres, obavy i vyčerpávající bolest proto leckdy k depresi vedou.

Diagnostika

Přesnou diagnostiku nelze provést bez laparoskopie, specializovaného operačního vyšetření, které umožňuje pohled do břišní dutiny. Provádí se v celkové narkóze. Laparoskop, přístroj s kamerou a světelným zdrojem, se vpraví dovnitř z malého řezu v pupeční oblasti.

Léčba endometriózy je velmi obtížná a současná medicína ji nedokáže úplně odstranit, ale dokáže významně zmírnit její příznaky a pacientce ulevit od potíží. Léčba může být buď hormonální nebo chirurgická. Obvykle se obě metody kombinují. Vždy záleží na typu a stadiu endometriózy, ale i na věku a celkovém zdravotním stavu pacientky.

Možnosti léčby

Při hormonální léčbě se nejčastěji podávají hormony, které blokují uvolňování estrogenu z vaječníků. Jejich nevýhodou je, že navozují stav podobný klimakteriu se všemi nežádoucími účinky: návaly horka, nespavost, změny nálad, deprese aj. Další metodou volby může být hormonální antikoncepce.

Chirurgická léčba spočívá buď v odstranění ložisek endometriózy laserem nebo chirurgicky. V těžkých případech může být indikováno chirurgické odstranění dělohy a vaječníků, aby se navždy zabránilo tvorbě estrogenů. Toto řešení však rovněž navodí předčasnou menopauzu.

Jako doplňkovou léčbu lze vyzkoušet bylinky (řebříček a šalvěj), kineziologii, speciální fyzioterapii, případně navštívit centrum tradiční čínské medicíny. Nejefektivnější a nejpřirozenější léčbou endometriózy je těhotenství, samozřejmě v případě, že je otěhotnění možné a žena si dítě přeje.

MUDr. Kateřina Uxová

Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/