Syndrom suchého oka je projevem suchého zánětu jak rohovky, tak i spojivky současně. V drtivé většině je doživotním problémem.
Jedná se o poruchu omývání povrchu oka slzami, které za normálního stavu vytvářejí tzv. třívrstevný slzný film. Celkový objem produkovaných slz může být buď snížen, nebo je ve slzném filmu narušen poměr jednotlivých složek.
Úkolem slzného filmu je omývat a zvlhčovat přední plochu oční koule a odstraňovat do spojivkového vaku vniklá cizí tělíska. Bránit oko před infekcí a mechanickým poškozením. Přes slzný film je také přiváděn k rohovce kyslík potřebný pro její výživu. Slzný film rovněž slouží k vyrovnávání drobných nerovností na povrchu rohovky.
Slzný film má klíčový význam pro optickou kvalitu a normální funkci oka, zejména rohovky. Jedná se o tenkou vrstvu vytvářející se při mrkání, která se skládá ze tří vrstev. Nejspodnější vrstva je hlenová (mukózní), střední vrstva je vodná a horní vrstva je tukové (lipidové) povahy, a ta zbraňuje vypařování slz a jejich přetékání přes okraje víček.
Velice často se setkáváme s tím, že se podceňuje význam slzného filmu pro nejdůležitější funkci oka, a tou je zraková ostrost. Přičemž již nepatrné porušení celistvosti slzného filmu může mít pro zrakovou ostrost zásadně nepříznivé důsledky.
Někdy má syndrom suchého oka pouze jednu příčinu, ale ve většině případů se jedná o kombinaci několika příčin, z nichž nejčastější jsou věk, hormonální změny, užívání některých léčiv a záněty očního víčka.
Tvorba slzného filmu začíná klesat kolem 30. roku věku, kritické úrovně dosahuje kolem 45. roku, kdy lidé pomalu začínají zaznamenávat první příznaky (např. při nošení kontaktních čoček, při pobytu v klimatizovaných místnostech nebo v noci, kdy jeho tvorba ustává). Čili problém syndromu suchého oka souvisí s věkem a postihne všechny, kteří se dožijí příslušného věku.
Syndrom suchého oka není v dnešní době výjimkou ani u mladších lidí a je to dáno právě jejich životním stylem (nejčastěji návštěvy klubů a diskoték – klimatizované prostory, sledování televize či nadměrná práce na počítači). Slzný film může být narušen také v souvislosti s dlouhodobým nošením kontaktních čoček.
Syndrom suchého oka na podkladě hormonálních změn se může objevit již při kojení, po odnětí pohlavních žláz, hormonální léčbě, při užívání hormonální antikoncepce, během klimakteria a v období po menopauze. V kombinaci s hormonálními změnami a přibývajícím věkem se problémy stupňují a postihují téměř všechny osoby, zejména však ženy.
Z léčiv, která snižují tvorbu slzného filmu můžeme jmenovat léky na úzkost, na depresi, na alergii, na Parkinsonovu nemoc, na vysoký krevní tlak či na odvodnění, ale i léky na spaní, které se užívají v noci, právě v době, kdy je produkce slzného filmu nejnižší. Není bez zajímavosti, že na slzný film negativně působí i konzervační látky používané v očních kapkách.
Projevy syndromu suchého oka jsou často považovány za projevy alergie či jiného očního onemocnění. Proto je důležité toto onemocnění správně diagnostikovat, aby mohlo být správně léčeno. Nesprávná léčba totiž může pacientovi ještě více uškodit.
Pacienti projevy popisují jako pocit suchosti, řezání, pálení, škrábání, pocit písku nebo cizího tělesa, unavených očí, tlaku, přítomnost lepkavého hlenu ve spojivkovém vaku, přecitlivělosti na světlo, rozmazané vidění, potíže s pohybem víček či nadměrné slzení.
Postupně tak dochází k poškození povrchu oční spojivky a rohovky. Poškození může vyústit do chronického zánětu, v nejhorším případě pak rohovka ztrácí průhlednost, zhoršuje se vidění, a pokud se tento stav nijak neřeší, může dojít až k oslepnutí.
Léčba syndromu suchého oka by měla být komplexní. Optimální je léčebně postihnout a nahradit konkrétní narušenou vrstvu slzného filmu. Je třeba také konstatovat, že příznaky se většinou nevyléčí, ale jen zmírní.
Správná životospráva je základem prevence každého onemocnění, stejně tak i u onemocnění syndromem suchého oka. Častým pobytem na čerstvém vzduchu, dostatečným příjmem tekutin, kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem, pravidelnými prohlídkami u očního lékaře (1x za rok), omezením konzumace alkoholu a kouření, větráním místností během topné sezóny můžeme předcházet problémům spojenými s tímto onemocněním. V případě práce na počítači by měl být monitor umístěn tak, aby pohled směřoval shora. Tento úhel pohledu zajistí příznivější polohu očních víček, a tím i lepší zvlhčování oka slznou tekutinou. Pomáhá též časté mrkání víčky.
V praxi léčba syndromu suchého oka nejčastěji spočívá v náhradě přirozených slz slzami umělými ve formě kapek, mastí nebo gelů. Umělé slzy mají za cíl vytvořit stejnoměrnou stabilní vrstvu slzného filmu a zabránit vysychání a dráždění oka.
Na trhu je velké množství očních přípravků, ne všechny z nich jsou však vhodné k použití u syndromu suchého oka. Použitím těch nevhodných může dokonce dojít ke zhoršení stavu. Proto by se měl pacient o správné léčbě vždy poradit s odborným personálem v lékárně při osobní návštěvě.
Jak se objednat na diagnostiku suchého oka?
Pacienti se mohou objednávat osobně, telefonicky nebo mailem na jednotlivé pobočky.
Lékárna Pharmea – službu provádí každý čtvrtek 15:00 – 16:00 / nutné tel. objednání 325 511 534
Lékárna Na Sídlišti – službu provádí každou středu 15:00 – 16:00 / nutné tel. objednání 325 531 113
Lékárna 2. května – službu provádí každé pondělí 15:00 – 16:00 / nutné tel. objednání 325 514 514