I když tento problém postihuje poměrně velké množství osob, jelikož se jedná o nepříjemnou intimní záležitost, řeší ho řada pacientů formou samoléčby. Z důvodu vyloučení jiného závažnějšího onemocnění je vždy vhodné endoskopické vyšetření konečníku v proktologické ambulanci.
Hemoroidy jsou cévy, které jsou přirozenou a fyziologickou součástí konečníku. Jedná se o žilní struktury umožňující dobré vyprazdňování střevního obsahu. Dle uložení ve vnitřní části nebo při zevním ústí se dělí na vnitřní a vnější. Při hemoroidálním onemocnění dochází k jejich zvětšení a jde tak vlastně o „křečové žíly“ v oblasti rekta. Typické bývá střídaní období klidu s obdobími náhlého vzplanutí.
Na vznik hemoroidů může mít vliv genetická predispozice, věk, pohlaví (u žen může docházet ke zhoršení při těhotenství a po porodu) i jiná onemocnění. Mezi další faktory, které mohou podporovat toto onemocnění, patří nedostatek fyzické aktivity, časté sezení, špatné stravovací návyky a s tím související častá zácpa či naopak průjem, užívání některých léčiv (např. hormonální antikoncepce).
Příznaky a komplikace hemoroidálního onemocnění:
- krvácení – jasně červená krev nesmísená se stolicí (na toaletním papíře, na vrchu stolice)
- lokální reakce – otok, zarudnutí, svědění, pálení, pocit diskomfortu
- bolest – tupá bolest, pocit napětí či cizího tělesa v oblasti konečníku
- špinění stolicí až inkontinence
- prolaps – „vyhřeznutí sliznice ven“
- postupná degenerace tkáně (rozvoj zánětu, trombózy až odumření tkáně)
Nezbytná režimová opatření
Léčba hemoroidů vždy spočívá ve snaze minimalizovat rizikové faktory a dále ve farmakoterapii (lokální – podáváním různých mastí a čípků nebo využití sedacích koupelí, či celkové – perorální aplikací léčiv obdobných jako u chronické žilní nedostatečnosti dolních končetin).
V současnosti také existuje řada tzv. semiinvazivních metod, které lze provádět i ambulantně (např. metody chemické, fyzikální či mechanické destrukce žilních uzlů), v případě těžšího postižení je možné přistoupit k operačnímu řešení.
Mezi režimová opatření patří změna negativních životních návyků (fyzická aktivita, úprava stravy), dále dostatečná hygiena (koupel konečníku po každé stolici) a při zvýšení intenzity problému klid či teplé obklady.
Celková léčba
Venotonika, léčiva zvyšující pevnost žilní stěny, která jsou užívaná při léčbě hemoroidů, především redukují otok, zlepšují okysličení tkáně a posilují protizánětlivé působení. Jedná se často o látky přírodní (tzv. saponiny a flavonoidy – velmi často diosmin, hesperidin), semisyntetické nebo také vytvořené chemickou cestou. Venofarmaka najdeme jak v systémové, tak v lokální terapii v podobě ověřených léčiv či obyčejných doplňků stravy.
Při akutních problémech se podávají zpravidla vysoké dávky venofarmak (tablet, tobolek) perorální cestou, jež se pak postupně snižují. V klidnějším období se někdy doporučuje kontinuální podávání nižších dávek, jindy střídavá aplikace. Terapie těmito látkami je zpravidla dobře snášena. Z důvodu možné nevolnosti je lepší podání s jídlem nebo po něm.
Mezi vhodné sporty při potížích s hemoroidy patří plavání, naopak jízda na kole může nepříjemné projevy zhoršit.
Masti a roztoky na hemoroidy
Při postižení zevní oblasti konečníku je z lékových forem vhodné nanést v tenké vrstvě mast či si sednout do léčivého roztoku, při vnitřních hemoroidech pak zavést čípek nebo mast s aplikátorem do konečníku (postupným stlačováním tuby mast vytéká postranními otvory na postižená místa). Podání je nejlepší po toaletě a následné koupeli, obvykle ráno a večer.
K sedacím koupelím se užívají roztoky, odvary a nálevy připravené z dubové kůry, měsíčku, heřmánku nebo řepíku. Vytvořit je lze těšně před použitím z léčivých čajů vybraných v lékárně dle příbalové informace.
Masti či čípky obsahují celou řadu léčivých látek s již zmíněným venotonickým účinkem, dále látek, které potlačují zánět, mírní otok, zastavují krvácení nebo mají protisvědivý, dezinfekční, analgetický, znecitlivující či lubrikační účinek. Aplikující se často léčiva s tzv. adstringentním neboli stahujícím efektem (např. oblíbený odvar, masti a gely z dubové kůry).
V případě, že vás tento problém postihne, například objevíte jasně červenou krev na toaletním papíře či trpíte jiným nepříjemným projevem, je vždy ideální nechat se nejdříve vyšetřit a vyloučit tak závažnější onemocnění. A následně se s lékařem či lékárníkem poradit, jakou léčbu vybrat, jaká mast či gel by pro vás danou kombinací látek byla nejvhodnější či zda přistoupit k farmakoterapii systémové.
Mezi často postižené pacienty patří také těhotné ženy nebo ženy po porodu, u kterých lze použít jen některé z přípravků, dle obsažených látek a zkušeností s nimi. Proto i zde je důležité dbát na odborná doporučení.
PharmDr. Eliška Kouřilová
Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/