Pátá a šestá dětská nemoc
Útočí na ty nejmenší
Historicky první nemocí byly nazvány dnešní spalničky, druhou nemocí spála, třetí zarděnky, čtvrtá byla Filatov Dukeho nemoc, pátá nemoc nese označení erythema infectiosum (nemá český název). Šestá choroba exantema subitum, taktéž třídenní horečka či roseola infantum, je především všem rodičům známá jako šestá nemoc.
Šestá dětská nemoc je nejčastější „pupínková“ infekční choroba, která je vyvolána lidským herpetickým virem typu 6 nebo vzácněji 7. Postihuje téměř výlučně děti od šesti měsíců do tří let. K projevům dochází za 5 až 15 dní od infekce. Nejprve se objeví horečka (39 až 41 °C), která trvá typicky tři dny, méně často až 8 dní. I při této vysoké teplotě bývá celkový stav dítěte dobrý, má zájem o okolí, pije, hraje si, ale může být mrzutější. Bývá přítomen také zánět nosohltanu či krčních mandlí.
Při poklesu teplot dochází k výsevu načervenalých skvrnek až pupínků na šíji a trupu, výjimečně na obličeji. Ty během několika dnů zmizí. Úplné uzdravení bez následků je pravidlem. Léčba této dětské nemoci spočívá ve snižování vysoké teploty.
Po vyléčení šesté nemoci přetrvává vůči této infekci dlouhodobá imunita.
Pozor na mylnou diagnózu
Šestá nemoc má jednu záludnost, kterou působíme my – lékaři. Často
bývá, zejména na pohotovosti, ordinován penicilin pro zánět krčních mandlí (minimálně v 60 % je virového původu a měl by se vždy vyšetřit CRP testem před diagnózou bakteriální, například streptokokové angíny). Následný kožní výsev je pak považován mylně za alergii na penicilín, což už doživotně vyřadí toto účinné a cenné antibiotikum ze spektra použitelných. Alergie na penicilín může být původem smrtelného anafylaktického šoku.
A co pátá nemoc?
Obvykle se uvádí, že pátá nemoc postihuje děti od 3 do 12 let. Zjara a na podzim jsou optimální podmínky pro šíření virů, tj. chladnější počasí a vlhkost. Mladší sourozenec se v blízkosti nemocného dítěte může nakazit, stejně jako je možná nákaza v děloze infikované matky, což může vést až k úmrtí plodu. Nakažlivost je největší před vznikem vyrážky. Inkubační doba je 4 až 14 dní. V důsledku interakce viru s protilátkou dochází u části infikovaných ke vzniku exantému nebo zánětlivému poškození kloubů. Častá bolest svalů V první fázi vzniká začervenání v obličeji (tzv. „zfackovaná tvář“), asi za tři dny vzniká síťovitý erytém v oblasti hýždí a na končetinách, mohou být postiženy i dlaně a plosky. K nemoci patří bolest hlavy, horečky, bolest svalů, které přicházejí asi týden před typickou vyrážkou.
Slovníček pojmů:
• Erytém: červené zbarvení kůže
• Exantém: vyrážka, výsev kožních problémů
Pátá nemoc není tak častá jako šestá, ale je zákeřnější, může totiž narušit krvetvorbu a může způsobit zánět kloubů.
U dětí s oslabeným imunitním systémem se choroba stává chronickou a vede k dlouhodobému útlumu tvorby červených krvinek. V terapii je nutný klid na lůžku až do úplného odeznění exantému a bolestí. Tišit bolest a zmírňovat teplotu lze paracetamolem nebo ibuprofenem.
Spalničky: Nebezpečné pupínky
Zatímco pátou a šestou nemoc jen vzácně provázejí komplikace a výjimečně zanechávají následky, spalničky jsou těžkým onemocněním. Jsou nakažlivější než chřipka a po kontaktu s nemocnou osobou neočkované dítě na více než 90 % onemocní. I v současné době děti na spalničky umírají. V letech 2016 a 2017 zemřelo v Evropě 40 osob!
K onemocnění dojde za 6 až 19 dnů od nákazy (průměrně za 13 dní). Nakažlivé jsou od počátku projevů až do pátého dne od objevení vyrážky. Spalničky se zpočátku projevují horečkou, dráždivým kašlem, rýmou a zánětem spojivek. Od počátku je dítě schvácené a působí velmi nemocným dojmem. Za tři až pět dní dochází k dalšímu zhoršení stavu, vzestupu horečky a výsevu vyrážky jasně červené až nafialovělé barvy. První pupínky se objeví nejčastěji za ušima a v obličeji.
Nevěřte mýtům
Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998. Data byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“. Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical, stále je toto očkování předmětem pochybností ze strany rodičů.
Očkovat proti spalničkám? Rozhodně ano
V důsledku protivakcinačních kampaní poklesla v ČR proočkovanost pod mez, kdy účinkuje tzv. kolektivní imunita. Očkované děti neonemocní a nepřenášejí onemocnění dále. Pro takový stav je nutné, aby bylo očkováno 95 % dětí, v současnosti se však proočkovanost dostala k 70–85 %. V ČR jsou spalničky již letos evidovány ve stovkách případů. Přitom by stačilo jediné – nechat své děti očkovat.
Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/